aktualizováno 22.2.2013

BOREŠ  a historický výskyt

opomeneme-li bájný výskyt v Kosmově kronice..a zaměříme-li se..na období 13.-16.století..tak se kromě výskytu

posledních Riesenburgů (někde psáno Rýzmburků...) vyskytují i další zajímavé odkazy, které jsme však zatimně nedokázali zcela spolehlivě propojit... Dost často se zejména na web.stránkách stává, že se pletou Švihovští z Rýzmberka (Rýžmberka).

Samotné jméno "Boreš" má být odvozeninou od jména Bořivoj...v jiných pramenech je uváděn také bor (= les).

Riesenburkové--původní oblast výskytu severní Čechy...zejména obast teplicka a žatecka, dále západní Čechy zejména obast karlovarska a Plzně. Vyskytovali se také z Hrabišické větve již v době největší slávy na Moravě...(Moravská Třebová, Olomouc, znojemsko)...

Zaujala nás mimo to vazba na Švihovské ..konkrétně r.1220 Theobald Borše z Riesenburka, zakládá klášter Dominikánů sv.Markéty v Plzni a zrávoen kostel sv.Ducha..bylo jim vykázáno od pánů z Rýzmberka a Švihova 23kop gr.mís. ročních plastů z některých dvorů kmeícch....později bylo r.1600 prodáno Přibíkovi Jeníškovi z Újezda..Poté dostali Dominikáni stateček Bořek dolní (kr.Plzeň).

...jak je uváděno ve Wikipedii (nebo v knize od T.Velímského-"Hrabišici-páni z Rýzmburka") do posledních let pečetili červeným voskem--zchudli a vymřeli po meči. Opomíjený je fakt, že poslední z rodu je Kateřina a její dcera Johana Boršová, vlastnily v době 16.století j(rok 1530) ještě državy na žatecku.Opomenut je prozatím v odborné veřejnosti také fakt, že přestože Borešové zchudlí (viz.odkaz na bitvu na Bílé hoře--nemusí být zcela přesný--"zchudlí a opěšalí" mohl být důvod, proč tento Boreš bojoval bez koně), ještě o 100 let později půjčují stovky kop viz. máme zdokomunetovánu listinu z r.1519 ..půjčují Pánům z Hradce ...Podstatné --pečetili kulatou pečetí, červeným voskem, v erbu  stále jejich hrábě.

Abychom nenabyli dojmu, že je to jednoduchá Risenburská linie, druhou linií výzkumu může být linie Švihovských z Rýzmberka..na první pohled odlišná, přesto se často jejich osudy spojují (např. bitva na Bílé hoře)....

Johanka z Žerotína zemřela r.1553 a pochována v klášteře Šternberském  (pondělí před hromnicemi) na jejím náhrobu  byly vytesány čtyři erby: její( lev s hráběmi), ostrvy a zubří hlava s kruhem. Vývod rodu jejího (Petr ze Žerotína  a Markéta z Pernštejna na jedné straně měli syna Přemka ze Žerotína na Šumburce (pozn. severní Morava), na straně druhé Kateřina  jeho manželka měla rodiče Jana Boreše  z Oseka a neznámou matku pravděpodobně z Lipého či z Dubé. Jejich společným potomkem (posledním) byla Johanka zemřelá 30.ledna.

Další zajímavosti:

Litomyšl -urbář r. 1548 , i.č. 17525 (zdroj SOA Zámrsk) poddaní -stádo lazkovské: Matěj Boršů,  dále pak jinde stádo krasynovské Bores...

ale také o 100 let dříve Jan Boreš z Oseka sedící na Lytomyšli..měl v zástavě některé vesnice na žatecku..-viz.níže

Je také doloženo v dalším 100 let zpět dokumentu již z r.1371 když Albert ze Šternberka  zakládal klášter řádu augustiánského a přijel 4.3. do Prahy..přijel s ním celý arcibiskupský dvůr..mezi mnohými dvořany..kuchmistr Boreš z Chybovic.

Stará Paka, Rošpov, Vrchovina, Rokytné: r. 1444 Hynek Krušina na Kumburce(+1454) zapsal své sestře Barboře -ta byla provdána za Boreše z Oseka. Z jiného zdroje máme, že "jeden Boreš vyženil něco málo jmení s Barborou z Lichtenburka (r.1441), držel dvě vesnice od hdu Perštejna a asi r. 1452 Brozany. Poslední tohoto rodu byl Jan Boreš, jenž seděl na pč. 16.stol v Litomyšli, rovněž měl Bezděkov u Žatce (najatý). Zemřel v l.1522-36 a jeho vdovou bly bezpochyby Lidmila Boršová z Police, která r.1449-50 držela některá vesnice a dcera Kateřina Boršová , r.1554 paní na Šumberce (pozn.může být jinde psáno na Šumburce).Do poslední chvíle Boršové byli v panském stavu a pečetili červeným voskem" Námi bylo zjištěno --že zde opět chyba p.Velímský a Wikapedie: Správně bylo, že manželkou Lidmily z Police byl Jiřík Boreš z Bednárečku...(a nikoliv někde uváděný Jan, zatimně ne z Riesenburka ale z Bednárečka) (probíhá  nyní intenzívní výzkum této valdénské lokality (evangelíci)..zejména se nyní zpracovávají dokumenty sesbírané z DZV. ..zatímně odkaz na zajímavé konšele Jakub Hruška z Března a Šebestian z Weitmile...(zpracováváme..)

Aktuálně dohledáno (22.2.13), že Jiřík z Bednárečka se aktivně vyskytoval v  městských radách Prahy, 14.3.1523-14.3.1524 úředník Starého Města , ale již také dříve např.24.5.1519, ..dále že je uváděn viz.takéníže..soukeníkem, při sporu z r.1510 mezi  Matějem Břízským, který dříve půjčoval nebožtíku Jani Perníčkovi ( barvíř suken) Poručníkem Perníčkovým byl Boreš a spor byl o 100 kop grošů míšenských ... z jiného dokumentu je uváděn tento Jiřík Boreš jako konšel Starom. a současně "saukennnik". 

r.1514 Jiřík Boreš z Bednárečku figuruje jao úředník pražský..(spolu např. s Daniel Rauš z Vlkanova, Václav bakalář od bílého lva, Sigmund z Lestkova,  Václav Franěk z Liběchova, Jiřík Ježíšek, J.B.z B, Jakub Trubka, Václav z domu Strábochovic, Jan Erazim z Čermník, Řehoř z Vyšehrd, Silvestwr sladovník, Jan konvář, Jan Šůd..)

Máme zdokumentován zápůjní list Boreše z r.1519, půjčuje pánům z Hradce 1000 kop.... (jedná se o Boreše z Oseka, také podle pečeti...(viz.jinde pečetili červeným voskem a ve znaku hrábě)tak tomu je i v tomto případě.

Konšelem na Starém Městě byl jistě 25.1.1513, 2.11.1514, 13.2.1515.--o mnoho let později vlastnil sdům později kino Světozor (r.1530) se svou manželkou Lidmilou -viz.výše (jedná se stále zatimně o Jiříka z Bednárečku).

V době husické zmínky rovněž:  Diviš Boreš Bořek z Kunětické Hory-r.1423 , spolu s Viktorínem z Poděbrad a Pardubic vtrhli na Moravu a dobyli zámky a došli až do biskupské Kroměříže..-podle jiné verze stejné události--dobyli Přerova a Kvasic a Kroměříže a téhož roku se vrátil  Bořek Boreš z Moravy, pojav s sebou pražany,i táhl k Hradci a utkali se proti Janu Žižkovi u Strachova dvora.

Boreš z Poděhus-účásten stížnosti české a moravské šlechty.

Zajímavá je rovněž zmínka o Borešovi z Oseka...detail bitvy u Lipan: "V roce 1434 vypravil  tehdejší johanitský vekopřevor Václav z Michalovic početnou ozbrojenou posilu panské jednotě, která se podílela na tragické bitvě u Lipan. Ve zbrojném houfu ze Strakonicka bojovali i Radomyšlští, k nimž se připojil se svými lidmi zchudlý zeman Boreš z nedalekého Oseka". Jak jinde je uváděno bojoval ve zmíněné bitvě opěšalý...co je bráno jako jakási kuriozita či doložení chodoby (jak ale být také nemusí).

V 15.století se vyskytuje zmínka v obci Běleč (pravděpodobně jedna z 6 vesnic , tato k manství Karlštejna)..spor Bohuslava faráře s vladyky z Kladna r.1379..poté údajně k dvoru poplužnímu  o potomcích není dokladů, v 15.století  drželi statek mešťané pražští Markéta voda po Mníškovy z Prahy  a r.1452 soudila se o 6 kop věna se sestoru Dorotou, manželkou z Bělče. Boreš-barvíř a měšťan Starého Města Pražského ve svém pořízení  roku 1460 ustanovil (uvádí také,kdo z Bělče je mu dlužen (zdroj statky venkovské z archivu hlav.města Praha)(byl mu dlužen např. Beneš z Bělče), aby manželka jeho Klára po jeho smrti vydala kostelu v Bělči 4 kopy grošů, které měl na dluzích od tamních osadníků. Vdova Klára tak 22.3.1475 učinila ..a byl prodán. 

Jinde je u Bělče infomrace, že ves vznikla při dávné lovčí stezce z Prahy na Křivoklát..a ves patřila ke zboží Křivoklátskému ..v období caa 1352 zemané a vladykové žili na dvorech opevněných neboli otýněných plaňkami.. V Bělči žii osoby stavu rytířského a měšťané pražští (viz. jsme dohledali později.-a viz.výše). Např. Vilém ml.z Risenburka a na Rábí (pravděpodobně patřící pozn. k Rýžbmerské větvi Švihovských)....často se Riesenburg a Riesenburg, Rýzmberk, Rýžmberk apod. v různých zdrojích a publikacích komolí...

Z Prahy je také zmínka o tom jak při pražských bouřích r. 1483 dva konšelé Martin Nedoruště a Boreš nožíř, prchajíce před pomstou lidu spadli  z pavlače a zabili se.

Možná i z této linie Boreše je zmínka starých domů Prahy- r.1407 č. domu 321-23 starý dům u Malečků, v květnu vlastnil sladovník Jakub Brzota, po něm pak Boreš z Prahy, potom pekař..Jinde nacházíme r.1412 prodal Prokop, syn Prokopa Bohuslava díl Prokopky (vinice) ležící proti hradební zdi N.m.a býv vinici Borešovu. Prodal ji Jan Levovi  ..podle tvaru (Prokopova)byla zvána Klínek, nebo na Klínku.

Z jiného zdroje je výčet osob starosta komornčí  (Prahy): Boreš 1439.

Přepadení Jihlavy r.1402-Kapří den. Přepadu se účastnili zemané z bližšího i vzdálenějšího okolí..a  také Borš z Trojovic.

Tato zkrácenina jména se vyskytuje v obměně také  ve Vysočanech.."když kladrubský klášter rozprodával vysočanské zboží, získali jednotlivé části různí majitelé..prvními známými vlastníky rozsáhlého dvora  (později přiděleno č.25) bylo poč.14.stol královští kuchaři ode dvora Jana Lucemburského Beneš a Borš..V roce 1325  od nich odkoupil dvůr osobní lékař krále rytíř Zdeněk. Nevíme, zda poca 100 letech byl další z majitelů Beneš z Vzchodce a měšťan Nového Města pražského příbuzný s jmenovcem..

Dalším domem v Praze je Koukolovský (po majiteli z 15.stol), pozdjěi u Bříšků a nakonec U Valšů...komplex 4budov jehož majitelé byli významní pražští měšťané. Původně zde byl velký dvůr prý snad Boreše z Riesenburka (jeho dalšími majiteli byli např.rychtář Václav ze Strašecího, Kryštof z Vartemberka ana Rohozci...Tento dům č.286/18 je stavbou (nyní) goticko-renesanční.

Další výskyt je v roce 4.9.1392 novoměstký měštan Boreš (stolař Kathedralis), když má platit ševci Mikulášovi Kornaverovi (staroměstský měšťan) roční plat svého domu.(zdroj J.Pražák-K.Beránek-F.Beneš-Listiny českých zrušených klášterů, Inventář SÚA Praha 1961).

Další zajímavou lokalitou na nábřeží Vltavy v Praze je čtvrť Boršov (Staré Město u Beltémské ulice) a chrám sv.Petra a Pavla na Moráni..

 Tuchoměřice -bávala zde fara patříci k děkanátu ořechovskému a  r.1401 umřel zde plebán Boreš.

oblast obce Boršov nad Vltavou:  polovina 15.století  -Poříčí...k osídlení Dubí: " směr Poříčí a Dubí, odtud dále k Palvu a k lukám, které k Boru leží, ježo jsou to louky Boršovských (pozn. myšleno lidí z Boršova ?)..jedná se o dokument z r.1453, v té době Boršov patřil k Vyšebrodskému klášteru.

Malá Dobrá -splynula s Velkou Dobrou  (viz.odkaz na Místopis od J.Švejdy) v cca 14.stol.. na tvrzi zde ..mimojiné Vilém Hromada z Boršic zemřel r.1499, r. 1519  Jiří Kfelíř ze Zakšova - poručník dětí Boršových  v tomto roce Zdeňku Kladenskému z Kladna. Tyto děti byly potomky Borešů z Oseka.

Žlutice- r.1454 prodává Borše Hrábě z Oseka všechno právo ke Žlutícím  na vyplácení po přecích. (pozn.získal Mazanec, který na králi Ladislavovi r.1455 vyprosil všechyn odúmrti )

Boreš Maníkův z Prčice (Sedlec)-církevní právník za krále Karla IV. Z jiného zdroje víme, že 7.11.r.1370 byl tento Boreš, který se někdy prý psal také "z Mrákotic"  jmenován generálním vikářem (pozn.pražského arcibuskupa Jana Očka z Vlašimi) a byl jím 3 roky.Dále víme o něm, že "prý byl pokročilého věku"

Vlašim: zmiňován např. Beneš z Vlašimi r.1363, také páni z Jenštejna v tuto dobu Vlašim drželi..K Vlašimi patřila také ves Libouň: držitelé tvrze byli tzv."nápravníky" tj.zavázáni službou ke klášteru.Opět je zmiňován Beneš řečený Libún a jeho bratr Ondřej Roháč z Dubé (r.1382),...další majitel Jan Strýček  z Libouně (pozn. jiné pozemky na Milevsku patřili Strýčkovi, které získává Boreš..probíhá zatimně výzkum a porovnání ).Další držitel tvze je znám Boreš.Na počátku husických válek držel tvrz, po vypálení louňovického kláštera odešel do Vlašimi. Za čas se však do Libouně vrátil, avšak při tažení táborů byla tvrz vypálena a Boreš zde zahynul, tvrz již nikdy nebla obnovena.

Podobný název nese jiná obec Libyně ve žlutickém děkanátu  (zápis  ze staré knihy v kostele  sv.Matěje na Rabštejně (pozn.přenesená informace neověřeno). R.1360 patřila obec k Valči rytíře Boreše z Riesenburga, který již r.1558 dosadil do kostela sv.Jilji v Libyni ového faráře. Později koupil Jenec z Janovic na Petršpurce na ..pozdjěji psal také na Libyni a Lubenci ..

Boreš arcijáhen Bechyňský -kaple sv.Vincence dům vlevo brány klášterního nádvoří od Petra z Rožmberka (+1347) sloužil za obydlí až do jeho smrti. Poté Jindřich z Rožmberka dal dům r.1395 klášteru, ale vyhradil si v něm doživotní byt..Mohlo by se jednat o stejnou osobu jako z jiného zdroje-kde je uváděn Boreš arcijahen Horšovský (1381-82)-také generální vikář.

Jinou osobou bude možná Boreš Kbelský 1385..u kterého zatimně z dohledání žádný z titulů není. Tento se vyskytuje zatimně již od r.1380 také jako Boreš z Kbel..(pro zajímavost také jinéh jméno ve výčtu hned po něm Boršík- 1398-1405).

Valeč:Z jiného zdroje máme: že byly dva statky: první držel po Janu Šlechtici Boreš z Oseka (r.1377), druhý Beneš s bratrem Ctiborem (r.1358). Od r.1405 se Boreš z Oseka píše z Valče, od r.1406 patří opět Doupovcům..

Nová Ves nad Popelkou r.1402 výskyt Boreš--farář: "Jan řečený Korček z Roček a Boreš z Nové Vsi zřídili při zdejší kostele kapli"

Dub a Jezero: Václav Boreš z Dubu a na Jezeře (potomek Diviše z Dubu, rychtáře v Domašíně r.1430, který měl však erb zcela odlišný (od hledaní hrábí) tj. korebel s loukotí zdobenou kytkou). Podstatný je pro Václava Boreše r.1528, 22.září kdy propůjčen majestátem  k erbu Jiříka Skalského  (erb tento: štít a v něm pole bílé a v štítu píst, kus kola a 2 špici nahoru stojí na nich jedna loukota a svrchu na loukotě hřeb a v něm vězící, vše černé barvy, přikryvadla bílá a černá a nad helmou píst, jako na štítě) Potomci Jiříkovi byli Sklalští z Dubu....Již např.r.1577 Mikoláš Skalský z Dubu a na Slušticích má hodnost Místosudí.

Dohledán také spor Marty z Chotýřan, která pohání Václav Boreše z Dubu 10 tis.kop grošů českých za to, že zbil čelenína a schovával její lidi Václava Slávka z Bořeňovic a jistou Kateřinu (29.1.)

(pozn. toto Jezero původně vladyčí statek Sobků z Jezera  se vrací po vlastění Borešem opět do rukou  Sobkům, když v r.1627 prodává Eva Sobková ves Kateřina Berníkové ..atd. Je nanejvýš pravděpodobné, že se Václav Boreš k Sobkům přiženil.

Z jiného zdroje pak máme detail k Janu Skalskému z Dubu (zdroj Sborník příspěvků k dějinám hl.m.Prahy). Jeho dcera Markéta provdána 13.6.1517 a její syn byl syn Jan Tomáš. Právě toto křestní jméno ne zase tolik četné v této době..by nám mohlo pomoci..materiály dosud vyhodnocujeme a zpracováváme.

Třebsko- (vesnice a osady okolí Příbrami.., r. 1367 výskyt vladkya Boreš (dále vladykové Broum, Hrabiše, Oldřich

Kutná Hora- lázeň- ...r.1488 koupil Jan Suchý lázeň za 50 kp. gr, Marta, vdova po něm, odevzdala r.1505 lázeň k dědičnému držení  Boršovi mytedlníkovi z téže lázně, když se zavázal, že ji poctivě smrti dochová. R.1515  držel lázeň Vávra, lazebník, který byl cechmistrem..

Z jiného zdroje jsme nalezli že 3.manželkou Řehoře Bořanovského z Bytešky (někdy psáno z Bytýšky) žijícího převážně v Kutné Hoře, rodu rytířského, konvář sprostný a upřímný (u chrámu Barborského pohřben), někdy řečený Kříčko, také po jedné z manželek Studnička (měl 4 manželky), býval také městským konšelem. Nalezli jsme, že jeho 3.manželkou byla Johana Boršová.

Bednáreček - ležící u Bednárce (panství Jindřichův Hradec)..přibližně je starší  tj. r.1377,oproti Bednárečku uváděn cca rok 1499. V blízkých obcích bylo jednak valdenské hnutí a později jednoty bratrské,další staré lokality kde se může bádat jsou  např. Nové Dvory u Jind.Hradce (od r.1297) řád templářů.

Bednáreček byl někdy uváděn také jako Malý Bednárec, nebo Německý Bednárec (viz.odkaz důchodenské účty 1564 (Český Malíkov, autor Teplý. Z Bednárečku  šla přímá ceta "kolem buku" do Nové (Německé) Olešné. Možná za zmínku stojí také Kunžak (místo,kde byli stejně jako v  Jindřichově Hradci vězněni valdenští z nedalekého Bednárce a okolí po r.1340.

Kobylí (zničena Švédy v r.1646)-osada směrem za Popelínem na Bednáreček po leveé straně silnice v "Šejbech".

Jindrichův Hradec--jak bylo zmíněno výše--Boreš r.1519 půjčuje Pánům z Hradce..

Zajímavé jsou však také starší záznamy: např. jindřichohradecká listina z 18.8.1499 (dosud námi nezpracována), která má pojednávat o porovnání o některé lidi gruntovní. Zajímavý by měl být odkaz.kde Jindřich z Hradce vinil  pány Štítenské z lidí jemu patřících. Byli to Morovi synové z Bednárečka, kteří byli ve Štítném a další. Z jiného zdroje víme, že má být v pozemkové knize založené r.1580 uvedeno jméno (mimo další hosporáře toto: r.1589 obec Jindřišská dlužna za grunt sirotkům Mokšaborskejm.Toto podivné zkomolení a jméno rovněž chystáme k prověření a studiu, jelikož mezi 25 grunty z r.1512 starého urbáře mělo být výskytem

Mokschab (další zbylé uvádím pro zajímavost: Wahinger, Michal, Fux, Tróscher, Wahinger, Schneider, Luksch, Hojder, Binder, Křižan, Schitter, Miksch, Scholler, Bláha, Kandl, Havrda, Hojder, Schútzner, Fenzl, Fux, Wolf, Mertl, Franzl).

Slovenko-Maďarsko: paletín Jakub Boreš (Borša), zvaný Lysý (maď. Kopacz) účastnil se povstání proti králi (Carobert), po potlačení a dobití Petrových hradů bylo obsazeno i jeho rodové dídlov Bačkově. Petr se stáhl na Brekov  Karel Robert vydal následně příkaz ke konfiskaci Petrových majetků..